Kritéria uplatňovaná při habilitačním řízení na NF VŠE (habilitační práce)

Podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, § 72 čl. 3: Habilitační prací se rozumí:

a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo

b) soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem, nebo

c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo

d) umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost.

Podle Kritérií uplatňovaných při habilitačním řízení a řízení ke jmenování profesorem na Vysoké škole ekonomické v Praze (platná pro řízení zahájená po 26. 2. 2008): Habilitační prací se rozumí:

  • práce vypracovaná především pro účely habilitace, která přináší nové vědecké poznatky, nebo
  • soubor nejméně pěti uveřejněných vědeckých prací k jedné problematice doplněný sjednocujícím komentářem, nebo
  • tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky.

Vedení NF dává přednost předkládání písemné práce nebo tiskem vydané monografie, neboť schopnost připravit odbornou monografii považuje za nejlepší prokázání vědeckých kvalit.

V případě, že uchazeč předloží „soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem“, upřesňuje toto nařízení jeho formu a obsah.

Vědecká práce může být: článek v odborném periodiku (časopise); odborná kniha[1]; kapitola v odborné knize či článek ve sborníku.[2]

Soubor je tvořen minimálně pěti vědeckými pracemi (s výjimkou odborných knih).

Soubor musí mít jednotnou grafickou úpravu a jednotnou formu bibliografických citací a seznamu použitých zdrojů.[3] Nelze akceptovat, aby byly vědecké práce předkládány ve formě, jak byly otištěny v odborném periodiku, odborné knize či sborníku.

Komentář tvoří:

  • Úvod, který popisuje cíle habilitační práce, základní hypotézy či výzkumné otázky, metodiku práce (v případě složité metodiky je možné jí věnovat samostatnou kapitolu), předkládá hodnocení použitých zdrojů a komentuje strukturu habilitační práce.
  • Závěr, který rekapituluje základní zjištění, včetně konfrontace s cíli a hypotézami uvedenými v úvodu. Autor by měl zmínit podněty k dalšímu zkoumání daného problému.
  • Seznam literatury obsahující citované zdroje ze všech vědeckých prací.

Mezi Úvod a Závěr[4] je vložen hlavní text v podobě vědeckých prací.

V Praze, 21. 4. 2011

doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.


[1] V případě, že uchazeč chce předložit několik odborných prací.

[2] Definice druhů výsledků viz Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2010 a 2011), příloha č. 2, s. 32-33. http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=566918

[3] Příslušné normy: ČSN ISO 5966 (010173). Formální úprava vědeckých a technických zpráv. Praha : ČNI, 1996; ČSN ISO 7144 (010161). Formální úprava disertací a podobných dokumentů. Praha : ČNI, 1997; ČSN ISO 690 (010197). Dokumentace. Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura. Praha : ČNI, 1996; ČSN ISO 690-2 (010197). Informace a dokumentace – Bibliografické citace – Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části. Praha : ČNI, 2000; ČSN 016910. Úprava písemností zpracovaných textovými editory. Praha : ČNI, 2007; ČSN ISO 2145 (01 0184). Dokumentace. Číslování oddílů a pododdílů psaných dokumentů. Praha : ČNI, 1997; ČSN ISO 999 (01 0192). Informace a dokumenty – zásady zpracování, uspořádání a grafické úpravy rejstříků. Praha: ČNI, 1998.

[4] Uchazeč by neměl podcenit rozsah a obsah Úvodu a Závěru, neboť jsou při hodnocení habilitační práce považovány za velmi důležité součásti. Doporučený rozsah Úvodu je 10 NS a Závěru 10-15 NS.