5FI Filosofie a metodologie ekonomických věd

Cíl vedlejší specializace

Vedlejší specializace Filosofie a metodologie vědy nabízí teoreticky zaměřeným studentům možnost získání znalosti filosofických kontextů, v nichž se pohybují moderní společenské, zejména ekonomické vědy. Důraz je kladen na rozvoj samostatného a kritického myšlení a schopnosti reflektovat vpravdě rozumějícím způsobem jak společenské fenomény, tak metodologické postupy současných věd o člověku a společnosti.

Povinné předměty, které tvoří páteř vedlejší specializace, podávají na jedné straně historickou perspektivu, v níž jsou uspořádány do logické a vývojové souvislosti nejdůležitější a myšlenkově nejplodnější výkony světového filosofického myšlení od antiky k moderně; obsahují také exkursy do neprávem opomíjené oblasti klasické logiky (deduktivní i induktivní). Na straně druhé je v nich zahrnuta i reflexe aktuálních témat a problémů relevantních pro porozumění společenských jevů z filosoficky podloženého hlediska, oproštěného od naivity a předsudků bezprostředního názoru a zároveň zohledňujícího i současný stav vědeckého poznání.

Jedním z cílů vedlejší specializace je poskytnout posluchačům hlubší vhled do předpokladů a metod věd, zvláště ekonomických; vytváří se tak podmínky pro kvalifikovaný přístup k hospodářské problematice, politické a kulturní činnosti i k otázkám globální informatizace a znalostní společnosti. Neméně závažným cílem je přivést posluchače k tomu, aby otevřeli svoji mysl „věčným“ tématům filosofie a prožili myšlenkovou závrať, kterou vzbuzuje „hvězdné nebe nad námi a mravní zákon v člověku“. Tato dimenze filosofického vzdělání umožní posluchačům dospět k fundamentálnímu projasnění lidských hodnotových orientací i smyslu vlastní existence a naplnit tak imperativ antického mudrce „Poznej sebe sama!“.

Absolventi vedlejší specializace Filosofie a metodologie ekonomických věd mohou nalézt adekvátní uplatnění v širokém spektru oborů, které vyžadují rozvinutou schopnost abstraktního myšlení, logické a přesvědčivé argumentace, precizního písemného projevu a vhledu do principů fungování societální reality i její vědecké reflexe; tuto specializaci lze zvlášť doporučit studentům, kteří hodlají nastoupit do doktorského studia – jejím absolvováním si totiž vytvoří výborné předpoklady pro zvládnutí stejně zaměřeného i nazvaného předmětu, jenž je na doktorském stupni zařazen mezi předměty povinné. Konkrétní informaci v tomto směru mohou zájemcům o vedlejší specializaci poskytnout profily vybraných absolventů a existuje pro ně i možnost předem konzultovat obsahové i organizační detaily vedlejší specializace s jejím garantem, doc. Pavlíkem.

Kapacita: 20 studentů.

Požadavky na absolvování vedlejší specializace

Povinnost získat 30 kreditů v této struktuře:

Povinné předměty – celkem 18 kreditů

  • 5FI421 Filosofie I, 6 ECTS
  • 5FI422 Filosofie II, 6 ECTS
  • 5FI423 Filosofie III, 6 ECTS

Volitelné předměty – celkem 12 kreditů

  • 5FI220 Dějiny umění a způsoby estetického prožívání, 6 ECTS
  • 5FI303 Úvod do axiologie, 4 ECTS
  • 5FI308 Dějiny filosofie, 4 ECTS
  • 5FI316 Filosofické problémy kvantifikace a měření, 3 ECTS
  • 5FI321 Metodologie ekonomie, 4 ECTS
  • 5FI404 Kognitivní věda, 6 ECTS
  • 5FI412 Dějiny uměleckých slohů, 3 ECTS
  • 5FI417 Úvod do religionistiky, 3 ECTS
  • 5FI424 Fenomenologická filosofie, 6 ECTS
  • 5FI425 Teorie spontánního řádu a samoorganizace, 3 ECTS
  • 5FI444 Současná témata kognitivní vědy, 3 ECTS
  • 5FI468 An Introduction to Contemporary Philosophy and Methodology of Science, 3 ECTS

Souborná zkouška z vedlejší specializace

  • Souborná zkouška z vedlejší specializace se zakládá na prezentaci předem připraveného tématu dotýkajícího se povinných i volitelných předmětů, které student v rámci vedlejší specializace navštěvoval, a ústní zkoušky vycházející z obsahu povinných předmětů.
  • Příklady tematických okruhů:
    • Filosofická antropologie – vývoj představ o člověku od antiky po současnost
    • Empiristické a racionalistické teorie poznání
    • Filosofie dějin od Hegela k Fukuyamovi
    • Fenomenologie a problematika přirozeného světa
    • Východiska analytické filosofie
    • Filosofie vědy – pozitivismus a post-pozitivismus
    • Filosofické problémy současné ekonomie