Cenu rektora VŠE za prestižní publikaci 2020 v kategorii knižní publikace na 1. místě získal autorský tým vedený doc. Martinem Pěluchou

1. místo
doc. Ing. Martin Pělucha, Ph.D., RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D., prof. RNDr. René Wokoun, CSc., prof. Edward Kasabov – Národohospodářská fakulta
Publikace: Rural Development in the Digital Age: Exploring Neo-Productivist EU Rural Policy, Nakladatelství Routledge – Taylor & Francis Group, 2020
ISBN 978-0-367-35658-3

2. místo
Jeremy Alan Garlick, M.A., Ph.D. – Fakulta mezinárodních vztahů
Publikace: The Impact of China´s Belt and Road Initiative: From Asia to Europe, Nakladatelství Routledge, 2019
ISBN 978-0-8153-9610-9

3. místo
Ing. Petr Vymětal, Ph.D., doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D., PhDr. Mgr. Vít Šimral, Ph.D. et Ph.D. – Fakulta mezinárodních vztahů
Publikace: Transparent Lobbying and Democracy, Nakladatelství Palgrave Macmillan (Springer Nature Switzerland AG), 2020
ISBN 978-3-030-36043-6

Oficiální výsledky jsou dostupné ZDE

 

Knihu „Rural Development in the Digital Age: Exploring Neo-Productivist EU Rural Policy“ publikovalo britské nakladatelství Routledge, je zaměřena na teoretické i praktické souvislosti politiky rozvoje venkova EU v rámci období 4.0 a zesilujících technologických proměn a digitalizace území. Kniha nabízí analýzu komplexu faktorů, které ne vždy působí ve vzájemné symbióze, ale naopak mají protichůdné vlivy a dopady na formování územně zaměřených hospodářských politik v období 4.0. V akademické i politické sféře je obecně shoda na tom, že tento kontext faktorů, probíhající trendy a jejich hnací síly mají potenciál dlouhodobě určovat povahu a hranice venkovských oblastí a definovat podmínky koexistence urbánních a venkovských oblastí. Tyto trendy a proměny jsou dále hodnoceny v kontextu podoby a implementace politiky rozvoje venkova EU, která je pod velkým tlakem neoproduktivismu, jež představuje paradigmatický odklon od územně a strukturálně pojatých rurálních studií. Význam a důležitost této monografie spočívá v definování a kritickém zkoumání územních dopadů neoproduktivismu jako ideologie, praxe a souboru politických imperativů během programového období EU 2014–2020. Autoři argumentují na mnoha případech a v různých úhlech pohledu, že tento paradigmatický posun snižuje efektivitu a schopnost politiky rozvoje venkova dosahovat cílů spojených s vyváženým územním rozvojem a územní soudržností.

Svým zaměřením a detailností zpracování je kniha určena nejen pro výzkumné pracovníky a tvůrce politik v oblasti politiky venkova, regionálních studií, ekonomické geografie a politiky EU, ale také pro pokročilé studenty zejména v doktorských studijních programech nejen na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. Monografie je vydána v anglickém jazyce, tudíž je plně využívána v zahraničí. V oblasti výuky, výzkumu či studia mohou knihu využívat:

  • přednášející, kteří hledají studijní materiály k tématům, která byla zřídka analyzována z akademického nebo politického hlediska;
  • odborníci a manažeři působící v oblasti politiky venkova a
  • tvůrci politik na různých úrovních rozhodování, tj. EU, členské státy EU, regionální a místní samosprávy;
  • zástupci odborné veřejnosti, kteří navštěvují kurzy/studijní programy v oblasti zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova, evaluací, hodnocení politiky rozvoje venkova, regionálních studií.