Kyberútok, zrušený let, opuštění psi v útulku. Co všechno zkoumají vědci z Národohospodářské fakulty v Laboratoři experimentální ekonomie?
Jak se rozhodujeme, když jde o peníze, čas nebo emoce? Odpověď hledají ekonomové ve specializované laboratoři Národohospodářské fakulty VŠE. Laboratoř experimentální ekonomie vznikla v roce 2009 jako první svého druhu v Česku a dnes patří k největším na světě. Na pracovišti se ročně vystřídají stovky dobrovolníků, kteří se účastní testování. Až 40 počítačových stanic v laboratoři umožňuje vést několik experimentů současně.
Klasická ekonomie často vychází z předpokladu, že lidé jednají racionálně. Laboratoř zkoumá, jak to vypadá ve skutečnosti: co s našimi rozhodnutími udělá časový tlak, nejistota, strach nebo soucit. Na trhu přitom hrají tyto faktory zásadní roli, a proto se o výzkum v laboratoři stále víc zajímají i technologické firmy. Aktuálně v ní vědci z VŠE testují dva projekty, na kterých spolupracují s předními českými technologickými společnostmi.
Spolupráce s technologickými firmami
Se společností Safetica a dalšími partnery vyvíjí VŠE bezpečnostní software, který nebude uživatele zahlcovat planými poplachy. Jak dobře ochrana funguje, totiž nezávisí jen na technologii, ale i na tom, jak s ní lidé v běžném pracovním dni zacházejí. Na tuto oblast se zaměří odborníci z Národohospodářské fakulty. Budou analyzovat, jak se uživatelé rozhodují v bezpečnostních situacích, připraví design experimentů a otestují, jak lidé s novým rozhraním pracují.
„Bezpečnostní softwary dnes často selhávají ne proto, že by měly špatný kód, ale proto, že ignorují lidský faktor. Uživatele přetěžují, frustrují a ti pak bezpečnostní pravidla obcházejí. Možnost využít naši laboratoř k tomu, abychom otestovali, jak reální lidé reagují na adaptivní AI rozhraní v reálném čase, je z výzkumného hlediska unikátní příležitost,“ říká Vojtěch Kotrba, hlavní řešitel za VŠE.
S Kiwi.com Labs vyvíjí VŠE platformu, která má cestujícím pomoci po zrušeném letu. Spojuje jazykové modely, které rozumějí požadavkům zákazníků, s přesně danými pravidly pro rozhodování. Platforma má postupně zvládnout celý proces, od posouzení situace přes návrh řešení a komunikaci se zákazníkem až po jeho vyřízení. Složitější případy předá člověku.
„Projekt nám umožní zkoumat situace, které mnozí známe z vlastní zkušenosti. Když vám zruší let, potřebujete rychle zjistit, jaké máte možnosti a co pro vás jednotlivá řešení znamenají. Právě tady bude zajímavé sledovat, jak lidé rozumějí návrhům umělé inteligence a jak se podle nich rozhodují. Ověříme, za jakých podmínek automatizace usnadní řešení cestovních komplikací a zároveň bude ekonomicky smysluplná,“ uvedl Josef Klement z řešitelského týmu.
Prostor i pro vlastní výzkum
Laboratoř však neslouží pouze firmám, vědci v ní zkoumají také otázky se společenským přesahem. Berenika Tužilová z Katedry ekonomie NF VŠE se například zabývala tím, zda psímu útulku přinese větší užitek smutná, nebo šťastná fotografie zvířete. Přes 300 účastníků si přečetlo tentýž příběh psa, který byl pokaždé doplněn jinými snímky: smutnou fotkou z doby před zotavením, šťastnou fotkou z nového domova, případně oběma. Typ fotografie sám o sobě ochotu pomoci statisticky významně neovlivnil. Výzkum však odhalil zajímavé vazby mezi emocemi, které účastníci při čtení příběhu sami prožívali, a podobou pomoci, kterou chtěli útulku nabídnout. Silný smutek byl spojen s větší ochotou přispět okamžitě finančně, hněv s vyšším zájmem o informace o virtuální adopci zvířete a znechucení naopak s nižším zájmem o další způsoby pomoci.
„Laboratoř ukazuje, že behaviorální ekonomie má své místo ve vývoji nejmodernějších technologií i při řešení společenských problémů. Vědcům přináší jedinečná data, studentům zkušenost s reálnými problémy z praxe a doktorandům prostor pro vlastní nápady. Právě takové propojení výzkumu, výuky a praxe chceme na fakultě dále rozvíjet,“ říká děkanka Národohospodářské fakulty VŠE Adéla Zubíková.