Mezinárodní den rovného odměňování: Co ekonomie ví (a neví) o Gender Pay Gap

Co přesně Gender Pay Gap znamená a jak se na něj díváme čistě z pohledu ekonomie?

GPG vyjadřuje jednoduše rozdíl v průměrných výdělcích mužů a žen. To číslo je ale potřeba interpretovat opatrně. Neznamená totiž, že (obvykle) ženy dostávají za stejnou práci automaticky o dané procento méně než muži. Promítá se do něj řada věcí, například v jakých profesích ženy a muži pracují, v jakých odvětvích, na jakých pozicích, jak dlouho pracují nebo jak se v průběhu života vyvíjí jejich kariéra. Pro mě je proto mnohem zajímavější než samotná výše GPG otázka, proč tento rozdíl vzniká.

Jaké ekonomické faktory hrají na trhu práce v ČR největší roli?

Rozdíly ve výdělcích se začínají formovat už při vstupu na trh práce. Ženy a muži nejsou rovnoměrně zastoupeni napříč profesemi a odvětvími a častěji směřují do oborů, které se liší úrovní mezd i možnostmi kariérního růstu. Mluvíme zde o profesní a odvětvové segregaci trhu práce. Určité rozdíly v průměrných výdělcích tak můžeme pozorovat už na začátku pracovní kariéry, tedy ještě předtím, než se výrazněji projeví dopady rodičovství.

Právě rodičovství pak patří k faktorům, které rozdílné pracovní a mzdové trajektorie žen a mužů dále prohlubují. Delší přerušení pracovní kariéry žen se může projevit v jejich dalším mzdovém růstu, získávání zkušeností i kariérním postupu. V českém prostředí k tomu přispívá také omezenější nabídka kvalitních zkrácených a flexibilních úvazků, která komplikuje rychlejší návrat na trh práce.

Třetím důležitým faktorem je podle mě stále nerovnoměrné rozdělení péče o děti a domácnost. Pokud ženy nesou větší část těchto povinností, mají na trhu práce často menší časovou a prostorovou flexibilitu. To ovlivňuje nejen počet odpracovaných hodin, ale také volbu zaměstnavatele, ochotu dojíždět, možnost přijmout časově náročnější pozici nebo investovat více času do kariérního postupu. Z ekonomického pohledu je přitom důležité, že flexibilita má svoji cenu. Zaměstnanec může být například ochoten přijmout nižší mzdu výměnou za pracovní místo, které mu umožní lépe kombinovat práci s péčí.

S jakými reálnými daty dnes moderní ekonomie při analýze trhu práce pracuje?

Dostupnost dat považuji v českém prostředí stále za určitou slabinu. Máme poměrně kvalitní data o mzdách a charakteristikách zaměstnanců a zaměstnavatelů, například z ISPV, ale pro hlubší výzkum bychom potřebovali vědět mnohem více. Ideální jsou longitudinální administrativní data, která umožňují sledovat stejného člověka v čase a propojit jeho pracovní historii, výdělky a změny zaměstnání například s narozením dítěte a rodinnou situací. Právě taková data nám umožňují mnohem lépe pochopit, kdy se pracovní a mzdové dráhy žen a mužů začínají rozcházet a co za tím skutečně stojí. V Česku je přístup k takto propojeným mikrodatům stále poměrně omezený.

Kde leží efektivní ekonomická řešení a co je podle Vás v celé debatě nejvíce nepochopeno?

Za největší nedorozumění v celé debatě považuji představu, že samotná existence GPG automaticky znamená, že je něco špatně. Na makroekonomické úrovni mohou výrazné rozdíly v pracovních příjmech žen a mužů signalizovat nevyužitý lidský kapitál, ale na úrovni jednotlivých domácností může stejný rozdíl vznikat jako důsledek zcela racionálního a preferovaného rozhodnutí, kdy se například jeden z rodičů rozhodne věnovat více času péči o děti a méně placené práci. Péče přitom sama o sobě vytváří hodnotu, kterou mzdové statistiky vůbec nezachycují. To, že určitá činnost není placena na trhu práce, ještě neznamená, že nemá ekonomickou nebo společenskou hodnotu. Do určité míry je proto debata o GPG také otázkou toho, jakou hodnotu jako společnost přisuzujeme placené práci a jakou péči a další práci vykonávané mimo trh.

Cílem hospodářské politiky by proto podle mě neměl být GPG rovný nule za každou cenu. Podstatnější je vytvářet podmínky, aby rozhodnutí žen a mužů skutečně odrážela jejich preference a nebyla výsledkem bariér, jako je nedostupná péče o děti, nepružný pracovní trh nebo obtížný návrat po rodičovské. Právě v odstraňování těchto bariér vidím prostor pro efektivní ekonomická řešení.

V jakých předmětech na naší fakultě se mohou studenti tomuto tématu věnovat podrobněji?

Tématu se podrobně věnujeme především v předmětu Ekonomie trhu práce a v kurzu Praktické fungování trhu práce, kde se studenti učí nejen GPG správně interpretovat, ale především hledat ekonomické mechanismy, které za rozdíly v odměňování stojí. Zabýváme se lidským kapitálem, profesní segregací, diskriminací, rozhodováním domácností nebo dopady rodičovství na pracovní a mzdové dráhy žen a mužů. Tomuto tématu se nepřímo věnuji také v kurzu Sociální politika, kde se se studenty více zaměřujeme na to, jak nastavení rodinné politiky a sociálního systému ovlivňují rozhodování domácností a následně i postavení žen a mužů na trhu práce.