TZ: Příprava území pro strategické investice: odborníci debatovali o nové metodice měření jejich skutečných dopadů

Praha (20. února 2026) –  při přípravě území pro strategické investice je často obtížné objektivně posoudit, zda investice region skutečně posílí a jestli přinese nové náklady a rizika. Pomoci s tím má aktualizovaná metodika představená na Vysoké škole ekonomické v Praze, která zavádí jednotný a datově podložený rámec pro měření dopadů strategických projektů. Metodika zároveň umožní srovnávat investiční záměry napříč regiony a pracuje se scénáři budoucího vývoje.

Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze ve spolupráci se Státní investiční a rozvojovou společností (SIRS) uspořádala odborný kulatý stůl zaměřený na hodnocení dopadů strategických investičních projektů. Diskuse se zúčastnili zástupci akademické sféry i veřejné správy.

Hlavním bodem programu bylo představení aktualizované metodiky hodnocení dopadů strategických investic, kterou na objednávku SIRS zpracovaly společnosti AQE Advisors a 4CT. Metodika navazuje na původní Metodiku vyhodnocení územních nároků průmyslových zón z let 2018/2020 a zásadně ji rozšiřuje. Zatímco původní rámec se soustředil především na nároky projektů na území (půda, infrastruktura, doprava, pracovní síla), aktualizovaná verze systematicky doplňuje hodnocení socioekonomických přínosů a pracuje s moderními datovými zdroji a modelovacími nástroji.

„Strategické investice mohou zásadně proměnit celé regiony. O to důležitější je mít k dispozici nástroj, který jejich přínosy i rizika dokáže kvantifikovat, strukturovaně vyhodnotit a transparentně komunikovat,“ uvádí Hana Černá Silovská z Katedry regionálního rozvoje Národohospodářské fakulty VŠE.

Nejde jen o projekt, ale o dopad na celý region

Metodika vytváří jednotný hodnoticí rámec pro strategické investice napříč regiony. Opírá se o přístup celostního posouzení a pracuje s definovaným souborem ukazatelů, které umožňují mezi-projektové srovnání. Hodnoceny jsou například dopady na zaměstnanost, dostupnost pracovní síly, bydlení, kapacity veřejných služeb, bezpečnost i celkové socioekonomické přínosy včetně multiplikačních efektů na regionální ekonomiku.

„Aktualizovaná metodika se zaměřuje na klíčové socioekonomické dopady a zároveň nenahrazuje jiné zákonné procesy, například posuzování vlivů na životní prostředí. Jejím cílem je poskytnout veřejné správě robustní analytický rámec, který podpoří kvalifikované rozhodování a umožní férové porovnání investičních záměrů,“ doplňuje Petr Toth, vedoucí Katedry regionálního rozvoje.

Jedním z klíčových prvků nové metodiky je scénářový přístup. Namísto jednoho statického odhadu pracuje s minimálně třemi variantami vývoje – optimistickou, střední a pesimistickou – a modeluje dopady investice v čase, typicky v horizontu deseti let od spuštění provozu. Tento přístup umožňuje lépe pracovat s nejistotou, identifikovat klíčová rizika a připravit varianty pro případ nepříznivého vývoje.

Důraz na data a dopadové studie

Metodika zároveň důsledně vychází z principu rozhodování založeném na datech. Využívá oficiální statistická data, demografické a ekonomické prognózy, geografické analýzy dostupnosti (např. dojezdové vzdálenosti). Využívá regionální multiplikátor, který obsahuje i indukovaní přínosy. Součástí rámce je také závazná osnova pro dopadové studie, která zajišťuje srovnatelnost a opakované využití výstupů napříč projekty.

„Dopadové studie, které zpracováváme nad rámec povinné dokumentace, jsou v podmínkách České republiky jedinečným nástrojem, který metodicky rozvíjí a aplikuje právě SIRS. Umožňují nám detailně analyzovat území, do něhož má strategická investice vstoupit. Nejde jen o posouzení samotného projektu, ale o komplexní pochopení jeho kontextu – identifikaci limitů území, kapacit infrastruktury, struktury a rezerv trhu práce či potenciálních tlaků na bydlení a veřejné služby,” říká David Petr, ředitel úseku developmentu a člen představenstva SIRS.

Zároveň dodává, že díky tomu je Státní investiční a rozvojová společnost schopna společně se samosprávami připravit realistický a datově podložený plán rozvoje, který maximálně využije synergický efekt investice. Cílem není pouze přilákat investora, ale nastavit podmínky tak, aby přínosy projektu dlouhodobě posílily regionální ekonomiku a kvalitu života obyvatel.

Diskuse potvrdila, že u velkých investičních projektů již nestačí pouze politická vůle či obecný příslib pracovních míst. Rostoucí tlak na efektivitu veřejných výdajů, udržitelnost a transparentnost vyžaduje systematické a datově podložené hodnocení dopadů. Účastníci se shodli, že jednotná metodika může přispět ke zvýšení důvěry veřejnosti, zefektivnění rozhodovacích procesů a lepšímu sladění investičních projektů s kapacitami a potřebami území.