Publikační činnost a vědecko-výzkumná aktivita

Dle individuálního studijního plánu (ISP) a Studijního a zkušebního řádu VŠE je jednou z povinností studenta doktorského studijního programu pravidelná publikační aktivita v odborných periodicích, v nichž příspěvky podléhají recenznímu řízení.

Pro absolvování studia (tj. připuštění k závěrečné tzv. velké obhajobě disertační práce) student musí publikovat alespoň jeden článek s nenulovým impakt faktorem, dále jeden recenzovaný článek v časopise uveřejněném v databázi RVVI (ČR) a jeden článek v zahraničním recenzovaném časopise.

Mezi další povinnosti studenta patří i prezentování výsledků výzkumné činnosti na konferencích a workshopech, včetně účasti v grantech, přičemž k datu podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce je povinností studenta mít alespoň jedno aktivní vystoupení na odborné konferenci, tematicky odpovídající zadané disertační práci nebo studovanému programu.

Každý doktorand má v rámci doktorského studijního programu možnost svůj vědecký projekt financovat ze zdrojů určených na finanční podporu vědecké činnosti. V přehledu níže je uveden seznam základních možností, z jakých zdrojů může student požádat o finanční podporu pro svůj vědecký záměr:

  • Studenti se mohou dále zapojit do projektů hrazených z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj VŠE nebo využít stipendijní fond děkana Národohospodářské fakulty VŠE pro spolufinancování aktivní účasti na významné konferenci apod.
  • Možnost zažádání o podporu prorektorky pro vědu VŠE studentům doktorského studia na krátkodobý studijní pobyt v zahraničí
  • Podání projektu a finanční podpory v rámci Grantové agentury České republiky (GA ČR) nebo Technologické agentury České republiky (TAČR)
  • Finanční podpora v rámci projektů ministerstev ČR
  • Vzdělávací nadace Jana Husa (stipendia 60 000,- Kč mladým akademikům v humanitních oborech na jeden akademický rok)  http://www.vnjh.cz
  • Získání stipendií a podpory v rámci Česko-německého fondu budoucnosti
  • Podpora seminářů, studijních pobytů a dalších studijních záležitostí v rámci Nadace Sophia
  • Možnost vlastní iniciativy a využití fondů z – Aktion; CEEPUS; DAAD; DZS; ESF; Fulbrightova komise; Hlávkovy nadace; Marie Curie; Mellon Felowship; OSF; Visegrad Fund

Více informací naleznete na webové stránce VŠE v sekci Projekty

Mezi další povinnosti studenta patří i prezentování výsledků výzkumné činnosti na konferencích a workshopech, včetně účasti v grantech, přičemž k datu podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce je povinností studenta mít alespoň jedno aktivní vystoupení na odborné konferenci, tematicky odpovídající zadané disertační práci nebo studovanému programu.

Na Národohospodářské fakultě funguje také Centrum pro ekonomiku, energetiku a veřejnou politiku. Budeme rádi, pokud se naši doktorští studenti zapojí i do jeho činnosti, a přispějí tak k rozvoji aplikovaného výzkumu s reálným dopadem

Všechny důležité informace jsou shrnuty v Manuálu pro studium.

Vybrané otázky a odpovědi

1. Má smysl žádat o interní grant (IGA) a jak postupovat při podání?

Určitě to stojí za zvážení, protože interní grant může pokrýt náklady spojené s prací na disertaci, na kterou byste stejně potřebovali finance. Projekty obvykle získávají podporu ve výši stovek tisíc korun ročně.

Podrobné podmínky pro podání žádosti najdete na: https://veda.vse.cz/interni-grantova-soutez/. Doporučujeme si tyto informace důkladně prostudovat.

Prostředky z IGA lze použít například na: cestovní výdaje (účast na konferencích, letních školách), materiální náklady (zahraniční literaturu, kancelářské potřeby, IT techniku, software), mzdové náklady akademických pracovníků a stipendia.

Pokud máte otázky ohledně administrativního zpracování čerpání, můžete se obrátit na paní Jitku Martínkovou (jitka.martinkova@vse.cz). Sekretariáty kateder vám poradí, jak řešit proplacení cestovních nákladů. Je důležité, aby veškerá administrativa byla vyřízena s minimálně měsíčním předstihem, protože prostředky nelze čerpat zpětně.

 

2. Kde najdu vhodné zdroje ke studiu a odbornou literaturu pro svou práci?

Knihovna VŠE nabízí přístup k celé řadě elektronických zdrojů, jako jsou databáze EBSCO, ProQuest, JSTOR a další. Více informací naleznete zde: https://zdroje.vse.cz/. Pokud potřebujete přístup k časopisům, které nejsou dostupné přes VŠE, můžete si zřídit online přístup do Národní technické knihovny. Další možností je vyhledávat odborné články přes Google Scholar či podobné databáze a vyhledávací nástroje.

Pokud potřebujete odbornou knihu, kterou nemá knihovna VŠE, můžete například využít prostředky z interního grantu pro její nákup.

 

3. Co jsou databáze Web of Science a Scopus a co znamená IF, AIS a SJR?

Databáze Web of Science (https://knihovna.vse.cz/zdroje/wos/?go) a Scopus (https://knihovna.vse.cz/zdroje/scopus/?go) zahrnují kvalitní akademické časopisy, jejichž zařazení do databází potvrzuje určité standardy, včetně obsahu článků, citovanosti a mezinárodní spolupráce.

Databáze Web of Science zahrnuje dvě pro nás relevantní poddatabáze – Social Science Citation Index (SSCI) a Emerging Sources Citation Index (ESCI). Časopisy mají tzv. impakt faktor, přičemž platí, že čím vyšší impakt faktor, tím lepší (rozuměj více citovaný) je příslušný časopis. V posledních letech však došlo k odklonu od impakt faktoru a preferuje se tzv. AIS metrika. Rovněž se klade důraz nikoliv na absolutní velikost metrik, ale na zařazení časopisu (a jeho metrik) v rámci daného oboru či sekce (kvartily, případně decily – například Q2 znamená, že časopis se v rámci dané metriky umístil mezi 25 a 50 procenty nejlépe hodnocených časopisů, tedy ve druhém kvartilu).

Impakt faktor (Impact Factor, IF) je měřítko průměrné citovanosti článků v daném časopisu. Vypočítává se jako průměrný počet citací na články publikované v předchozích dvou letech, přičemž se sleduje, kolikrát byly citovány v třetím roce. Tento ukazatel je často využíván k hodnocení prestiže časopisů, avšak je více orientován na krátkodobý vliv článků​

Article Influence Score (AIS) je sofistikovanější metrika, která měří průměrný vliv článků publikovaných v daném časopisu po dobu pěti let od jejich publikace. Jedná se o ukazatel citovanosti článků, který zohledňuje i váhu citací (resp. kde byly citovány).​

Hodnoty AIS i IF lze zjistit v databázi PCVSE (https://eso.vse.cz/~sklenak/pcvse/pcvse-casopisy.php), případně v elektronických zdrojích VŠE (zdroje.vse.cz) v Journal Citation Reports. Po zadání názvu konkrétního časopisu lze hodnoty obou indikátorů na příslušné stránce najít, včetně grafu jejich vývoje. Ještě je třeba poznamenat, že u nových časopisů se hodnota AIS poprvé objevuje u časopisů, které již mají IF 3–4 roky.

Indikátor SJR poté opět značí kvalitu daného časopisu, ale tentokrát vypočtenou na základě databáze Scopus. Opět platí, že čím vyšší SJR, tím vyšší kvalita časopisu.

Podrobnější informace naleznete zde: https://jcr.help.clarivate.com/Content/glossary.htm a zde: https://www.scimagojr.com/help.php

 

4. Co je ORCID a jak ho získám? Musím ho uvádět?

ORCID (Open Researcher and Contributor ID) je jedinečné identifikační číslo, které slouží k jednoznačné identifikaci výzkumných pracovníků v mezinárodní databázi. Tento systém je spravován nezávislou neziskovou organizací a jeho cílem je zajistit, aby nebylo docházelo k záměně autorů, a to zejména v případech, kdy mají výzkumníci stejné nebo podobné jméno. ORCID je běžně vyžadován v akademickém prostředí, včetně VŠE, a doporučuje se ho uvádět u všech publikovaných prací.

Jak ho získat? Registrace je jednoduchá a zdarma, lze ji provést na oficiálních stránkách: orcid.org.

Musím ho uvádět? VŠE vyžaduje, aby každý výzkumný pracovník měl své ORCID ID a uváděl ho u svých prací. Umožňuje to snadnou identifikaci autora a předchází případným záměnám autorství.

 

5. Jak vypadá a jak dlouho trvá proces recenzního řízení v časopisech?

Recenzní řízení může být značně časově náročné, někdy trvá několik let, ale obvykle se pohybuje v rozmezí několika měsíců. V kvalitních časopisech obdržíte rychlou odpověď v případě tzv. „desk reject“, kdy editor zamítne článek bez dalšího hodnocení. Pokud je článek odeslán recenzentům, obvykle trvá několik měsíců, než se vám vrátí s připomínkami. Tyto připomínky často vyžadují zásadní úpravy článku, které jsou nutné k tomu, aby měl šanci na publikaci.

Po zapracování připomínek článek znovu prochází recenzním řízením, což opět může trvat několik měsíců. Tento proces se může opakovat vícekrát, a v některých případech dochází i ke třetímu či čtvrtému kolu recenzí. Je také běžné, že článek není přijat hned v prvním časopisu, kam byl zaslán, což znamená, že proces odeslání článku do dalšího časopisu může opět trvat měsíce.

Proto se doporučuje odeslat článek k recenznímu řízení s dostatečným předstihem, například rok před plánovaným termínem obhajoby disertace nebo důležité publikace, aby byl dostatek času na reakce a opravy.

 

6. Jak evidovat moji publikační činnost?

Podmínkou pro to, aby se Vám publikační činnost (odborné články, vystoupení na konferencích atd.) započítala do splnění povinností, je uvedení příslušnosti k NF VŠE a dále zápis publikace v databázi publikační činnosti VŠE. Tuto agendu vyřizuje paní Jitka Martínková (jitka.martinkova@vse.cz), a pravidelně posílá relevantní formuláře.

Publikační činnost se zaznamenává prostřednictvím formuláře do databáze PCVSE, která hraje klíčovou roli při kontrole plnění pracovních povinností a přidělování odměn za publikace. Tato databáze navíc umožňuje automatický export údajů do systému InSIS a každoročně je odesílána na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) jako doklad o výzkumné činnosti zaměstnanců a doktorandů VŠE.

Databáze publikační činnosti je veřejně přístupná na adrese: https://eso.vse.cz/~sklenak/pcvse/index.php.

 

Další informace