Vzpomínka na prof. Ing. Karla Dybu, CSc.

Dne 30.7.2024 se konalo poslední rozloučení s profesorem Karlem Dybou, jedním z otců české transformace, bývalým ministrem, velvyslancem v OECD a profesorem ekonomie na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. Často když na někoho vzpomínáme v den posledního rozloučení, máme tendenci si danou osobu trochu přivlastňovat, vzpomínat na čas, který a jak věnoval konkrétně nám. O jeho životě a úspěších bylo v posledních dnech napsáno mnohé. Rád bych přidal svou vzpomínku jako jeho studenta a následně mladého kolegy z katedry hospodářské a sociální politiky. Myslím, že nejvíce pana profesora vystihovalo slovo „noblesa“. Byl neskutečně elegantní a noblesní, avšak přátelský a nikoli povýšenecký, jací bohužel lidé v jeho postavení dovedou často být. On však nikdy. Vždy byl připraven každému ochotně poradit, pomáhat, ale i pochválit.

Profesor Dyba byl také nesmírně sečtělý a inteligentní člověk, vždy pohotově reagoval na argumenty, které v diskusi zazněly a nabídl alternativní argumenty či zasadil diskutovanou problematiku do širšího ekonomického kontextu. Jeho praktické zkušenosti byly při výkladu hospodářské politiky nedocenitelné. Je smutným paradoxem dnešních dní, že lidé jako prof. Dyba či prof. Klaus (!) jsou v systému vysokoškolských akreditací pro byrokraty z akreditačního úřadu bezvýznamní – nemají totiž požadovanou aktuální publikační činnost v předepsaných žurnálech. Přitom právě zkušenosti prof. Dyby (a dalších), které získal při spoluformování reálné hospodářské politiky jsou pro její pochopení zcela zásadní a dle mého názoru svým významem zásadně převyšují mnohdy neznámé teoretiky, kteří však mají požadované zahraniční články. O skutečných dopadech těchto „excelentních výzkumů“ můžeme vést debaty, přínosy transformačních ekonomických opatření jsou však neoddiskutovatelné.

Prof. Dyba se nás všechny neúnavně snažil inspirovat k další práci a až do posledních dní nám mnohým zasílal odborné články ze zahraničních periodik (tradičně třeba „Honzo, zajímavý text, je to v němčině, tak si to přeložte, zdraví KD“). Je obdivuhodné, jaký si i v pozdějším věku udržoval přehled o mnoha oblastech ekonomie a politiky, nicméně ve svých názorech na hospodářskou politiku byl na rozdíl od mnohých konzistentní. Uměl být vždy velmi diplomatický a milý, ale ideu štíhlého státu s nízkými výdaji a vysokou mírou svobody hájil velmi důrazně a přesvědčivě. Pan profesor Dyba byl přesně tím vzácným příkladem moudrého a inspirativního člověka, v jehož přítomnosti se cítíte dobře a připadáte si o kousek lepší, jako by vás táhnul k sobě nahoru… Myslím, že mohu za kolegy z Národohospodářské fakulty říct, že nám bude všem nesmírně chybět.

Jan Kozák