SMUTEČNÍ ZPRÁVA: opustil nás dlouholetý kolega doc. PaedDr. Antonín Leitner, CSc.
doc. PaedDr. Antonín Leitner, CSc.
(16. 10. 1941 – 24. 1. 2021)
Dne 24. ledna 2021 odešla navždy z pozemského i akademického světa legenda Vysoké školy ekonomické v Praze, která byla známá napříč všemi fakultami zejména ve střední a starší generaci zaměstnanců Vysoké školy ekonomické v Praze.
Jeho život začal zcela symbolicky v obci Nezabudice v budově tehdejší základní školy, kde se malý Antonín Leitner narodil, protože jeho rodina v budově školy bydlela vzhledem k tomu, že jeho otec byl pedagogem a rovněž vykonával funkci řídícího. Antonín v této škole absolvoval první stupeň. Toto byly určitě determinanty dalšího vývoje našeho bývalého kolegy, který druhý stupeň základního vzdělání absolvoval v obci Křivoklát a středoškolské vzdělání získal na reálném gymnáziu v Rakovníku. Jaká jiná volba mohla zvítězit ve výběru vysoké školy než pedagogická fakulta se specializací na dějiny a český jazyk.
Po absolvování vysoké školy několik let působil jako pedagog na základních školách v okrese Rakovník. Avšak takřka svůj celý produktivní život absolvoval na VŠE v Praze, kde za více než 40 let svého působení vystřídal různá postavení a funkce. Po ukončení svého působení na VŠE vyučoval ještě před několika lety na soukromé vysoké škole dějiny etiky.
Doc. Antonín Leitner se vyznačoval vzácnou povahou, byl vždy optimistický, rozdával radost ze života, velmi pozorně naslouchal ostatním a minimálně dobrou radou pomohl každému s jejich problémy. Ve většině případů ale pomohl fakticky, a to nejen v působnosti vysoké školy, ale i v jiných oblastech lidského bytí. Díky své přátelské a optimistické povaze a oblíbenosti měl mnoho kamarádů v různých životních oblastech, kteří mu s radostí ochotně pomohli při řešení problémů ostatních, kteří se na něj s důvěrou obraceli.
Jako pedagog se vyznačoval poutavým přednesem, který byl prolnut jeho typickým humorem, pročež byl mezi studenty velmi oblíbeným pedagogem za celou dobu své pedagogické činnosti. Nezřídka kdy se stávalo, že studenti končili jeho přednášky potleskem.
Tonda Leitner měl dvě velké lásky, bez kterých nemohl být, akademickou půdu a jeho rodný kraj Rakovnicko-Křivoklátsko. Každou volnou chvíli pobýval v rodném domě své maminky v obci Krakov a velmi rád se vracel do své rodné vsi Nezabudice, kde strávil své dětství u řeky Berounky, stejně jako spisovatel Ota Pavel, se kterým se osobně znal.
Akademické prostředí miloval v celém jeho spektru. Chtělo by se říci se všemi klady a zápory, avšak on ve svém pozitivním uvažování vnímal akademickou půdu pouze pozitivně. Neskonalá láska k akademickému prostředí byla patrná z jeho častých návštěv VŠE, i když už v posledních letech pedagogickou činnost nevykonával, ale vyhledával jakoukoliv příležitost k tomu, aby mohl být přítomen v tomto specifickém a nezaměnitelném prostředí a setkávat se tak s velkým množstvím svých přátel.
Antonínu Leitnerovi se splnilo jeho poslední přání, protože tento svět opustil doma v kruhu svých nejbližších.
Tondo, měli jsme Tě moc rádi.
Kamarádi a přátelé z Akademické obce NF VŠE