FAQ

1. Proč studovat Ph.D. právě na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze?

Studium v doktorských programech na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze umožňuje studentům nejen studovat, ale i pracovat pod vedením skutečných odborníků a expertů ve svém oboru. Po boku svých školitelů mají naši studenti možnost zapojit se do výzkumů na světové úrovni, být součástí řešitelských týmů velkých grantů a přednášet na prestižních mezinárodních konferencích. Díky stážím, konferencím a zahraničním setkáním mají naši studenti možnost své poznatky a zkušenosti sdílet a debatovat s dalšími kolegy a odborníky z České republiky a zahraničí. Společně se špičkovým vědeckým týmem mají naši doktorandi možnost posouvat hranice poznání, a to nejen ze světa ekonomie, ale ze všech oblastí lidského života, které předávají dál do povědomí celého světa.

Národohospodářská fakulta VŠE umožňuje studium doktorských programů v oblasti Ekonomické teorie, Hospodářské politiky, Vývoje hospodářství a hospodářských politik ve 20. a 21. století či Regionálního rozvoje, a to nejen v prezenční, ale i v kombinované formě studia.

2. Pro koho je doktorské studium vhodné?

Na doktorské studium byste se měli přihlásit tehdy, pokud se chcete v budoucí kariéře věnovat výzkumu nebo dále působit v akademické sféře. Doktorské studium je však vhodné i pro ekonomické experty politických stran, firem a dalších institucí. Abyste v průběhu doktorského studia udrželi motivaci, potřebujete mít oblast, která vás zajímá a budete se jí chtít čtyři roky hluboce věnovat a dát jí spoustu času. Dále touhu učit se novým znalostem a dovednostem (hluboké porozumění teoriím, pokročilé vědecké metody, psaní článků atd.), sebedisciplínu, pevnou vůli a schopnost dotáhnout projekty do konce, ochotu spolupracovat s jinými lidmi (na projektech, grantech a publikacích), chuť posouvat vědění dál, trpělivost při studiu literatury a odvahu při přípravě projektových žádostí a posílání odborných článků do recenzního řízení. Obecně tedy titul Ph.D. oceníte zejména v případě dalšího působení v akademické sféře, výzkumné instituci nebo při práci v zahraničí, kde bývá obvykle výrazně doceněn.

3. Jak vypadá přijímací řízení?

V rámci přijímacího řízení vykonávají uchazeči o doktorské studium na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze přijímací zkoušku založenou na přijímacím ústním pohovoru o odborných zájmech a záměrech uchazeče v anglickém jazyce. Součástí pohovoru je taktéž diskuse s návrhem tématu Vaší disertační práce.

4. Jaké doklady k přijímacímu řízení potřebuji?

Ke každé přihlášce musí zájemce doložit několik povinných příloh, jimiž jsou:

  • Notářsky ověřený doklad o dosaženém vysokoškolském vzdělání
  • Dodatek k přihlášce na doktorské studium na VŠE
  • Strukturovaný odborný životopis
  • Popis zaměření disertační práce
  • Prohlášení o předchozích studiích

5. Kdy se dozvím výsledky přijímacího řízení?

Výsledek přijímacích zkoušek se uchazeči dozví nejpozději do 30 dní od jejich konání. Přijatí uchazeči dostanou informaci na jimi uvedený e-mail a zadanou adresu bydliště. V případě nepřijetí jsou uchazeči informováni také prostřednictvím e-mailu a doporučeným dopisem na uvedenou adresu.

6. Jaký je rozdíl mezi prezenční a kombinovanou formou studia?

Obě formy studia trvají čtyři roky, možné je však prodloužení studia i na pět let, kterou ovšem nelze přesáhnout. Doktorandi v kombinované formě studia se spíše věnují práci na vlastním doktorském studiu, prezenční doktorandi se mimo tyto záležitosti navíc podílejí na výuce a chodu katedry. Mohou být v komisích u zkoušek (nikoliv však SZZ), účastnit se porad katedry apod. Prezenční doktorandi na základě těchto aktivit dostávají měsíční stipendium stanoveno dle vyhlášky děkana fakulty. Prezenční studium je výrazně častěji spojeno s dalším působením v akademické sféře po úspěšném ukončení studia. Některé formy podpory v rámci doktorského studia jsou tak dostupné jen pro prezenční doktorandy, např. financování zahraniční stáže prostřednictvím Erasmu a další.

 7. Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním při doktorském studiu?

Zdravotní pojištění studentům z ČR studujícím prvně v doktorském studijním programu v prezenční formě ve standardní době studia platí stát (platí i pro studenty nad 26 let), student však zároveň nesmí být osobou samostatně výdělečně činnou nebo zaměstnancem (pak ho platí zaměstnavatel) a platí limit na DPP do 10 tisíc měsíčně.

Sociální pojištění státem hrazeno není, studenti ho však platit nemusí. V tomto případě se jim ovšem nezapočítává do případného důchodu.

8. Co je to Individuální studijní plán (ISP) a kde si ho mohu sestavit?

Individuální studijní plán je sestavován po společné dohodě se školitelem a obsahuje časový rozvrh povinností studenta po jednotlivých ročnících včetně pracovního názvu disertační práce. Student název disertační práce do budoucna může upravovat, dokud není v univerzitním systému InSIS schválen školitelem a garantem studijního programu.

9. Kdy začíná zimní a letní semestr?

Akademický rok zpravidla začíná zimním semestrem dne 1. září a pokrčauje letním semestrem od poloviny února. Aktuální harmonogramy příslušného akademického roku jsou uváděny na: https://www.vse.cz/studenti/studium/harmonogramy/.

10. Potřebuji identifikační (studentský) průkaz?

Po nástupu k prezenčnímu studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze jsou všichni studenti povinni si nechat zřídit vlastní identifikační kartu. Průkazka studenta slouží jednak k účelu identifikace v prostorách VŠE, umožňuje též funkci platební. Bude se vám hodit do menzy (částečně dotované obědy pro studenty), případně do knihovny či pro vstup do počítačových učeben. Průkazka je vydávána na SB22 za 290 CZK. Druhou variantou je karta ISIC za 370 CZK, která nabízí řadu slev v ČR i ve světě. Dále je je možné si zřídit kartičku ITTIC. Více informací viz:  https://ci.vse.cz/wp-content/uploads/page/7347/Informace-o-ID-kartach-2019_edit.pdf.

11. Školitel po mě chce podklady pro zpracování „zprávy o průběhu studia“, co to znamená a kde je mohu najít?

Zpráva o průběhu studia se odevzdává každoročně před koncem akademického roku. Slouží pro kontrolu plnění individuálního studijního plánu každého studenta. Pro snadné zpracování by měl každý student pro svého školitele připravit soupis následujících aktivit, které v uplynulém akademickém roce plnil:

  • podíl doktoranda na pedagogické činnosti,
  • podíl doktoranda na vědecko-výzkumné činnosti,
  • publikační činnost a aktivní účast na konferencích a seminářích,
  • tuzemské a zahraniční stáže,
  • další aktivity, překážky ve studiu a odborné zkušenosti významné pro průběh studia,
  • stav rozpracování disertační práce.

12. Mohu změnit formu studia, tzn. přechod z prezenční formy na kombinovanou formu studia?

Ano, nejdříve je nutné podat žádost panu proděkanovi pro studium a proděkanovi pro vědu a výzkum, která bude ve finále schválená děkanem fakulty. Studenti mohou z prezenční formy studia přestoupit na kombinovanou formu, či ve výjimečných případech i z kombinované formy do prezenční formy studia.

13. Jak mohu získat potvrzení o doktorském studiu?

Potvrzení o studiu vydává lze stáhnout z univerzitního systému InSIS a následně potvrdit u studijní referentky. Potvrzení se vydává pouze aktivním studentům, tzn. v době přerušení studia nejste studentem!

14. Kde mohu najít jaké mi během studia náleží povinnosti? A o jakých dokumentech bych během studia měl/a vědět?

Studijní povinnosti pro celé studium najdete v pro Vás platném Opatření děkana. Tyto povinnosti je třeba zahrnout do Individuálního studijního plánu, kde jsou následně dále specifikovány, konkretizovány, a mohou k nim být uvedena bližší časová určení. K dalším důležitým dokumentům patří Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze či Studijní vyhláška a Předpisy

15. Jak se podává žádost o přerušení či ukončení studia a dalších záležitostí?

Žádost o přerušení studia či jakákoliv jiná žádost se podává elektronicky přes univerzitní systém InSIS. Žádost můžete naleznout v sekci eAgenda v aplikaci Kontaktní centrum nebo na těchto webových stránkách v sekci Formuláře a dokumenty pro doktorandy.

Studijní referentka Vaši žádost předává k vyjádření garantovi oboru a proděkanovi pro vědu a výzkum, proděkanovi pro studium a následně děkanovi fakulty. Až po schválení žádosti se vykoná příslušná operace.

16. Je možné v průběhu studia změnit školitele, např. z důvodu problematické komunikace či jeho odchodu z akademického prostředí?

Ano, toto doktorandům umožněno. Student může podat žádost o změnu školitele přes systém InSIS s uvedením důvodu. Před podáním žádosti je vhodné záležitost probrat se současným školitelem, případně vedoucím katedry a garantem studijního programu. Dále je také třeba získat souhlas potenciálního nového školitele, ke kterému byste chtěl/a přejít.

17. Jak si mohu zařídit výzkumní a studijní pobyt v zahraničí? Jakou roli v tom hraje univerzita?

Hlavní odpovědnost vybavení zahraničního studijního pobytu je především na Vás a Vašem školiteli. Jedny z možností sehnání relevantního výzkumného a studijního pobytu v zahraničí jsou uvedeny níže:

  1. Váš školitel či jiný kolega z katedry má dobré kontakty po světě a doporučí Vám takové pracoviště, které je pro téma Vaší disertace relevantní. Díky existujícím kontaktům je také vyšší šance, že o Vás bude mít zahraniční instituce zájem.
  2. Na mezinárodní konferenci, které jste byli součástí můžete navázat kontakt se zahraničním odborníkem. Na tento kontakt dále můžete navázat a zeptat se, zda byste mohli přijet na výzkumnou stáž.
  3. Vzhledem k již realizované literární rešerši víte, kdo jsou pro Vás klíčoví odborníci. Z jejich prací totiž nejvíce vycházíte a ovlivňují podobu Vaší plánované disertace. Tyto odborníky oslovíte s žádostí o výzkumnou stáž na jejich instituci. Tím, že disertační práce souvisí s tím, čemu se opravdu věnují, je dobrá šance, že budou souhlasit.
  4. Pro více informací se neváhejte zeptat doktorandů ze starších ročníků, kteří se zahraničních pobytů zúčastnili. Rádi Vám se všemi informacemi poradí, popřípadě Vás navedou, kde získat dobré zahraniční kontakty.

Následně Vámi zvolenou instituci pro zahraniční pobyt je nutné konzultovat se svým školitelem, proděkanem pro vědu a výzkum a proděkanem pro studium.

18. Mohu si doktorské studium přerušit? Popřípadě na jak dlouhou dobu mohu mít doktorské studium přerušeno?

Studium lze přerušit v souhrnu na maximálně dva roky. Běžně se žádá o přerušení na semestr, maximálně na jeden rok. Student nemá nárok na přerušení studia z jiného důvodu než rodičovské dovolené, u ostatních důvodů je žádost posuzována individuálně. Student může požádat o přerušení studia, aby stihl splnit povinnosti uložené Individuálním studijním plánem před postupem do vyššího ročníku. Dalším důvodem mohou být rodinné problémy, narození dítěte a s tím spojená péče o něj, nebo zdravotní důvody. V případě rodičovské dovolené lze mít přerušeno do tří let věku dítěte, což se dokládá kopií rodného listu. Toto přerušení se pak nezapočítává do výše uvedených dvou let.

19. Co pro mne vyplývá z přerušení studia? A jak se vrátím zpět do studia po jeho přerušení?

Pokud máte přerušené studium, automaticky ztrácíte status studenta. To znamená, že se jako student nesmíte nikde prokazovat, v případě prezenčního studia pak nedostáváte ani doktorské stipendium a školní knihovna vám zablokuje přístup k elektronickým zdrojům. Školitel není povinen se Vám věnovat, případná spolupráce je pak jen na jeho dobré vůli. Výhodou přerušení studia je, že můžete doplnit některé chybějící povinnosti bez podmíněného zápisu, který se odráží na výši stipendia, a prodlužuje se Vám doba studia – doba přerušení se do standardní doby studia nepočítá, takže tím získáváte čas navíc. V době přerušení můžete publikovat články, navštěvovat konference apod., avšak nemůžete skládat zkoušky, státní doktorskou zkoušku či malou a velkou obhajobu. Také Vám ze strany Vysoké školy ekonomické v Praze nemohou být hrazeny žádné náklady spojené s doktorským studiem.

Po skončení doby přerušení studia jste studijní referentkou automaticky do studia zpět zapsán.

20. Co je důležité během doktorského studia nepodcenit?

Během doktorského studia je opravdu řada věcí, které byste neměli podcenit. Zaprvé se jedná o pravidelné konzultace se školitelem. Důrazně doporučujeme setkávání se školitelem alespoň jednou za dva týdny. Největším nepřítelem Ph.D. studenta je „prokrastinace“. Pravidelné schůzky se školitelem a průběžné zpracovávání úkolů v termínech, které máte v rámci kurzů studia, Vám výrazně pomůže úspěšně doktorským studiem procházet.

Druhým klíčovým faktorem je alokace dostatečného množství času na doktorské studium, absolvování předmětů a souběžný vlastní výzkum a psaní článků. Obecně trvá stovky hodin naakumulovat všechny podstatné výzkumné i teoretické znalosti, další stovky hodin připravit vlastní metodiku výzkumu, stovky hodin výzkum zrealizovat a vyhodnotit data a následně i stovky hodin připravit vědecké články a disertaci. Typicky nefunguje dávat doktorátu čas po jednotlivých hodinách, je důležité alokovat bloky času, které umožní soustředění a výraznější posun v práci.

Třetím podstatným doporučením je plánovat s dostatečným předstihem. Od začátku psaní článku po jeho dokončení uběhne pár měsíců, pak je článek zaslán do časopisu, není-li hned zamítnut, trvá několik měsíců získat feedback od recenzentů, další čas zapracování jejich poznámek, další dobu nové kolo recenzního řízení, a i když je vše úspěšné, několik měsíců typicky dále trvá, než je článek publikován. Včasným plánováním se tedy vyhnete problémům s neplněním termínů. Plánování s předstihem se ale netýká jen článků, ale i konferencí. Konají-li se například velké konference o prázdninách, typicky je nutné zaslat na ně články již v prosinci či lednu, s větším než půlročním předstihem. Podobně je důležité včas plánovat zahraniční stáž, opět se neděje, že byste se ozvali zahraniční instituci a oni Vám řekli, abyste přijeli za týden. Opět je potřeba počítat s předstihem několik měsíců.

Čtvrtým důležitým doporučením je spolupráce s ostatními doktorandy na Národohospodářské fakultě VŠE ale i mimo ni, včetně doktorandů ze zahraničí, i spolupráce s dalšími akademickými pracovníky. Úspěšní výzkumníci typicky nerealizují výzkum sami, ani sami nepublikují, ale tvoří týmy, které se ve svých silných stránkách doplňují (např. výzkumník s hlubokým teoretickým porozuměním spolupracuje s odborníkem na statistické modelování). Je důležité najít si k sobě vhodné spolupracovníky. Pak Vám studium půjde snadněji.

 

 

  • Autor: Denisa Mahútová
  • Vytvořeno:
  • Poslední aktualizace: